V současné době se mnohdy debaty zootechniků soustředí na téma spolehlivosti genomických hodnot uváděných v katalozích nabízených býků. Někteří jsou nadšeni potenciálním urychlením genetického pokroku a pro některé jest genomický býk pouze nespolehlivý „tesťák“. Pro objasnění těchto otázek jsem provedl zpětnou analýzu námi používaných býků zejména v Ruské Federaci, jejichž hodnota je již podložena užitkovostí dcer.
Mezinárodní srovnání vývoje plemenných hodnot je možné dohledat nejen dle hodnot stupnice TPI a NM na https://www.accelgen.com. Zde jsou nejen aktuální hodnoty většiny registrovaných býků světa, ale i jejich historie hodnot a hodnoty potomstva.
V grafu je znázorněn vývoj hodnot produkce mléka v librách dle USA stupnice NM od dubna 2012 u býků Ehman a Fulfil Isy. U býka Gelizat jsou hodnoty datovány od prosince 2013. Další faktorem je, že v prosinci 2014 došlo v USA ke změně báze, proto v dubnu 2015 již jsou hodnoty přepočítávány na jiný průměr produkce mléka v USA.
U všech býků došlo v průběhu tří až čtyř let k poklesu hodnoty produkce mléka, nicméně všichni tito býci měly počáteční hodnotu genetického potenciálu produkce mléka (PTAMilk) nejméně 1660 lb nad průměr produkce v USA a po čtyřech letech tato hodnota neklesla pod 1000lb, což je velice zásadní, neboť dnes jsou v nabídce velice kvalitní genomičtí býci, například Loft, jejichž aktuální PTAM je pouze 656lb, ale jejich kvality jsou v jinačí oblasti chovatelského zájmu jako plodnost, zdraví….
Proto pokud požadujeme v stádě pokrok zejména v oblasti produkce mléka, je nutné vybírat býky s gPTAM nad 1500lb, jako jsou Input, Jagger a Jeepson.
Dalším zásadním faktorem je projev přenosu těchto hodnot u dcer, jehož analýzu budeme publikovat příště.