Genetika vhodných parametrů je základem ekonomické budoucnosti stáda nejen mléčného skotu. Toto si jistě uvědomuje každý, vždyť i starý automobil, nepodá současné době odpovídající výkon, rychlost či stabilitu, byť se má v nádrži sebemodernější palivo. Totéž samozřejmě platí i obráceně.
Při současných možnostech genomiky umožňující výrazné zrychlení genetického pokroku a možnostech zakoupení si inseminačních dávek de facto z celého světa si stačí jen správně vybrat býky vhodného šlechtitelského směru. Avšak, který to je?
Pro možnost porovnání uvádíme % zastoupení jednotlivých znaků šlechtitelských indexů některých zemí.
Každá zem, každý chov má úroveň genetického profilu krav a zdravotní ho stavu více, či méně rozdílný a zásadní vliv na výběr plemeníků také má zastoupení předků krav ve stádě (více v předchozím článku „Užitkovost a příbuzenská plemenitba“). Nicméně Evropa celkově má momentálně jeden společný problém. Tedy přebytek mléka, v jehož důsledku jest nemilosrdně výkupní cena devalvována. Současná genetická úroveň chovů je již na takové úrovni, že při řádné péči a krmení jest dosahována užitkovost u nejlepších chovů v ČR mezi 11 až 13 tisíci litry na krávu za rok. Má tedy smysl připouštět na současné plemenice vysoké užitkovosti produkčně vyšlechtěné býky? Zcela určitě nebude nikdo chtít produkční kapacitu stáda snižovat, avšak o to víc je nutné ji pevně podepřít dalšími znaky přinášejícími především úsporu současných výdajů, tj. zdraví, reprodukce a konverze živin.
Prostě ekonomicky profitující stádo je stádo zdravé a plodné.
Dle rozdílného zastoupení je jasné, že vedoucí býci v TOP dle ISU nebudou vedoucími např. v SIH a podobně, proto je dobré si tyto plemeníky porovnat a zhodnotit např. na www.dairybulls.com. Zde uváděná hodnota každého registrovaného býky skrze NetMerit nemilosrdně převádí všechna čísla na peníze, o které jde vždy až na prvním místě. Dále jsou tu k dispozici hodnoty exteriérové, zdravotní i reprodukční včetně spolehlivosti jednotlivých znaků.
Mezi dnešní často diskutované problémy patří nízké procento zabřezávání po první inseminaci, proto jsem se zeptal našich kolegů, jak jim ten index ve Francii reálně funguje, když dávají od roku 2012 takový význam zastoupení reprodukce.
Na otázku jak se projevuje míra 22% zastoupení reprodukce v praxi procentuelní úspěšností po první inseminaci naši francouzští partneři odpověděli:“ úspěšnost zapouštění jalovic po první inseminaci je kolem 55% u běžného a přes 30% u sexovaného semene. U krav se úspěšnost pohybuje asi o 10% méně“
Naši býci s označením F+(běžné sperma) a F+s(sexované sperma) mají o 5% lepší březost než ostaní. Z prověřených býků (97%) jde o Dactyla Isy a z genomických o Gelizata. Gelizat také zaujme velmi dobrými hodnotami produkčními, exteriérovými a zdravotními.
Někteří naši plemeníci mají vysoké hodnocení ve stupnici úspěšnosti oplození schopnosti býků v USA (SireConceptionRate). Např. Fulfil ISY 20 SCR a INPUT 14 SCR, což je velmi dobré. Fulfil navíc disponuje super hodnotou snadnosti porodů CE 5,1; což jej dělá jedničkou pro oplození jalovic., zatímco Input je zvíře se super hodnotami produkce, exteriéru a plodnosti, nicméně je vhodný pro inseminaci krav. Při srovnání produkčních a reprodukčních hodnot Inputa se boří zavedená klišé ohledně negativní korelace vysoké produkce a hodnot reprodukce (1663liber mléka/FertilityIndex +1).
Jako produkční jedničku si dovoluji nabídnout býka JARMON: s hodnotou ISU 201 a hodnotami reprodukce je mezi prvními i v nabídce mateřské firmy. Navyšující se hodnota TPI 2585 a NM720 je podepřena nejen údaji produkce mléka a složek, ale i vzrůstajícími hodnotami reprodukčních znaků-Fertility2,1 a DPR 1,5. A taktéž hodnotou CE 6,1.
Jako jedničku reprodukce naší nabídky uvádím býka JEBRASCA s hodnotou ISU 183 a TPI2496 NM671. Hodnota plodnosti vyjádřená pomocí Fertility indexu 3,4 je doplněna vynikající hodnotou DPR 3,4 a CE 4,8, což jej činí super vhodným pro inseminaci jalovic a produkci plodných dcer. Býk nemá v rodokmenu O Mana ani Supersira .
Mezi novinky francouzských šlechtitelů patří znaky genetické predikce Acidosy a „kompozice zdraví“, ale o tom budeme psát podrobněji v dalším článku na našich stránkách.
Ing. Josef Pavlů